6 triků, jak si přestat plést zlatého retrívra s labradorem
Oba dva jsou stejně krásní, přátelští, vhodní k dětem i pracovití. Mnoho lidí má také problém je od sebe odlišit. Jak si tedy vybrat toho pravého? Řeč je o zlatém a labradorském retrívrovi. Máme pro vás 6 tipů, díky kterým si je už nikdy nespletete. A až si budete chtít jednoho z nich pořídit, budete si jistí, který se k vám hodí víc.
1. Prozradí je srst
Vlastně je to s podivem, že si tyhle dvě plemena tolik lidí plete. Až tolik podobní si totiž nejsou. Oba jsou sice střední až velcí psi, mají širokou hladkou hlavu a svěšené uši. Zlatý retrívr bývá ještě trošku větší, ale záleží také na konkrétním chlupáčovi. Bezpečně je od sebe ale rozeznáte podle srsti. Zatímco labrador má krátkou a hustou srst, zlatý retrívr ji má mnohem delší a zvlněnou. Oba dva pejskové jsou často žlutě až zlatě zbarvení. Labradora si amůžete pořídit i černého nebo čokoládově hnědého.
2. Něco pro lenochy
O labradorovi uvažujte, pokud se nechcete příliš starat o jeho srst. Nemusí se stříhat a stačí zhruba jednou za týden vyčesat. Naopak zlatého retrívra byste měli pravidelně upravovat. Hlavně pokud s ním chcete jezdit po výstavách. Nad srstí přemýšlejte, i pokud plánujete mít pejska doma v bytě. Krátké chlupy se zapíchají do gauče a koberce a velmi špatně se jich pak zbavíte, zatímco dlouhé zlaté lokny uklidíte celkem snadno.
3. Klídek, nebo zábava?
O obou retrívrech se dočtete, že jsou přátelští, učenliví, spolehliví a pracovití. Úplně stejnou povahu ale nemají. Zlatý retrívr je o něco klidnější, jemnější a citlivější. Je velmi přesný, v práci precizní a užijete si s ním víc pohody. I on ale potřebuje pohyb a zábavu, jinak se nudí a začne zlobit. Labrador je v tom ještě trošku náročnější. Je těžké ho unavit. Jako ryba ve vodě se cítí třeba v rodině s hlučnými a divokými malými dětmi.
4. Kdo chodí častěji do práce
Pro svou neúnavnost a píli je labrador skvělý v práci, kde vydrží zápřah jako kůň. Perfektně se hodí jako policejní pes při vyhledávání drog. Často také najde uplatnění jako slepecký nebo asistenční pejsek. Stejnou práci zvládne i zlatý retrívr. Ale protože je o něco pomalejší a rychleji se unaví, není v ní tolik úspěšný. Poslední roky trénují výcvikové školy pro asistenci křížence těchto dvou plemen. A mají s nimi výborné výsledky. Snoubí se v nich totiž temperament a úsilí labradora s citlivostí zlatého retrívra.
5. Pejsek z dovozu
Kdyby pejskové mluvili, oba by asi ovládali angličtinu. Právě z Velké Británie totiž pochází. Předchůdcem všech retrívrů je malý černý novofundlandský pes, kterého si Angličané dováželi jako loveckého psa ze stejnojmenného kanadského ostrova. Díky své lásce k vodě často pomáhal při práci rybářům. Když karanténa zakázala koncem 19. století dovážet kanadského chlupáče, začali Angličané se šlechtěním retrívrů. Původem o pár let starší je labrador a jméno mu dal třetí vévoda z Malmesbury. Čistokrevný chov zlatého retrívra zahájil zase lord z Tweedmounthu, když zkřížil žlutosrstého retrívra s dnes již neexistujícím tweed water španělem.
6. Parťáci v bolesti
Zdravotní problémy trápí obě plemena zhruba stejně. Kvůli jejich velikosti mají předpoklad k dysplazii kyčelního a loketního kloubu. Před chovem je dokonce nutná rentgenová kontrola. Zlatý retrívr je na tom ještě trochu hůř, protože je o něco větší. Oba pejsky také mohou postihnout problémy s očima a srdeční onemocnění. Labradoři mají větší sklon k obezitě.