Pes a jiné zvíře v domácnosti: Jak na to, aby seznámení proběhlo hladce?

Jako pes a kočka. Toto staré pořekadlo tvrdí, že se různé druhy domácích mazlíčků mezi sebou příliš nemusí. Důvod je jasný - váš domov je totiž jejich teritoriem, kam si jiného tvora nechtějí pustit. Pokud si však k pejskovi plánujete pořídit další zvíře, ať už jiného psa, kočku nebo třeba hlodavce, stačí dodržet pár pravidel při seznamování. Na konci se pak můžete těšit z nově vytvořeného zvířecího přátelství.

Pes versus jiný pes

Máte doma psího seniora, kterému chcete pořídit mladší společnost? Osvojujete si dalšího psa z útulku? Anebo jen toužíte mít pejsky dva? Hlavní je dát jejich seznámení čas a do ničeho je nenutit. První setkání je lepší uskutečnit na neutrálním místě, protože stávající pes si přirozeně bude bránit své teritorium a nezvaného návštěvníka bude chtít zahnat.

Oba psy nechte na vodítku, abyste mohli kontrolovat, co dělají. Pokud vycítíte, že jsou na sebe zvědaví, nechte vodítko na volno. Pokud však na sebe vzájemně dorážejí nebo se jeden z nich chová agresivně, držte je pevně a v případě potřeby zasáhněte. Po celou dobu na ně potichu a klidně mluvte, aby z vašeho hlasu vycítili rovnováhu. Pokud štěkají nebo vrčí, neokřikujte je a nechte je samovolně zklidnit.

Jakmile se začnou ovládat, odměňte je pochvalou, pohlazením nebo pamlskem. Díky tomu pochopí, že tudy vede správná cesta. Pokud se však ani po delší době příliš nespřátelí, odveďte každého zvlášť a po chvíli jejich setkání vyzkoušejte znovu. Krátce, ale často. Uvidíte, že po několikátém pokusu se i ten nejhrdější psík nakonec usmíří.

V moment, kdy se psi začnou vzájemně snášet, je můžete pustit domů. Pes, který s vámi již žije, by však měl mít právo staršího a ukázat druhému mazlíčkovi, jak to u něj doma chodí. Opět nechte oba psy na vodítku, než si na sebe zvyknou i v domácím prostředí. Pravidelně je odměňujte a chvalte. Každý by měl mít také svou vlastní misku, pelíšek i hračky, aby si takříkajíc nelezli do zelí.

Může se také stát, že první pes bude žárlit, začne tomu druhému i vám dělat naschvály nebo vás záměrně ignorovat. V takovém případě s ním nezapomeňte trávit čas odděleně, abyste mu připomněli, že je všechno v pořádku a vaše láska k němu se nikterak nezměnila. Chce to trpělivost, ale půjde to.

Pes versus kočka

Ani mezidruhová přátelství nejsou nereálná. Pokud si chcete k pejskovi pořídit kočku anebo naopak ke kočce psa, i tady se vyplatí postupovat pozvolna. Ideální je, pokud si oba pořídíte zároveň jako mláďátka, aby si na sebe zvykali už od narození. Pokud jste však tuto dobu promeškali a k jednomu dospělému chcete pořídit druhého, chce tomu jen dát čas.

Do ničeho je nenuťte a nechte průběh spřátelení na nich. I tady je důležitá pochvala za hezké chování. Pokud však kočka bude agresivně prskat nebo ji pes začne honit, zasáhněte a nastolte kázeň. Obě zvířata by měla mít také vlastní zázemí, které bude patřit pouze jim.

Pes versus hlodavec

S hlodavci je to trošku něco jiného. Jednak se jich pes může bát, protože jsou malí a „jiní”, druhak si je může splést s přirozenou kořistí a může mít tendence je ulovit. Abyste předešli nechtěným nedorozuměním či fatálním následkům, nechte hlodavce na začátku zavřeného v kleci, aby si ho pes mohl důkladně očuchat, seznámit se se zvuky, které vydává, i s tím, jak zvířátko žije. To je i šance pro hlodavce, aby si i on zvykl na velkého „bráchu” a pochopil, že z něj nemusí mít strach.

Až si na sebe zvyknou, můžete králíčka, morče nebo potkana vzít do rukou. Dívejte se, jak pes reaguje. Pokud bude ukázněný, vypusťte hlodavce na volno. Nespouštějte ho ale raději z očí, kdyby si to náhodou váš pes rozmyslel. Opět buďte zcela klidní, protože při nervozitě si pejsek může myslet, že se bojíte, a bude mít potřebu vás ochránit. Jakmile si obě zvířátka k sobě najdou cestu, je jen málo krásnějších věcí než pohled na usínajícího ušáka schouleného u podřimujícího psa :-)