Péče o pejska

Každý pejsek, nezáleží na pohlaví ani na rase, potřebuje řádnou péči. Ať se jedná o péči o srst nebo o uši. Někteří pejsci jsou v této oblasti náročnější, jiní méně, potřebuje ji však každý. Rozdělila jsem toto téma na několik menších – srst, oči a uši, zuby, drápky a malí živočichové.

Co plemeno psa, to jiná srst. Někteří pejsci mají svoje chlupy podobné lidským vlasům, jiní jsou drsnosrstí a mají podsadu. Někteří pelichají hodně, jiní málo. Každý pejsek však potřebuje pravidelně udržovat kartáčováním. Dlouhosrstým pejskům tak pomáháte od zašmodrchané srsti a pejskům s podsadou od vypadaných chlupů. Česat by se měl pejsek ideálně denně. Jeho srst tak bude vypadat excelentně. Dalším úkonem, který k péči o srst patří, je koupání. Toto opět záleží na plemeni. Ale platí všeobecné pravidlo – štěňátka vůbec a dospělé jedince čím méně, tím lépe. Hrubosrsté pejsky stačí koupat například jen dvakrát ročně. Samozřejmě, pokud se vám pejsek vyválí v mršině nebo štěňátko ve vlastních výkalech, je nutná koupel a je jedno, kdy byla naposledy. Při koupeli se musí vždy používat speciální šampon pro psy a voda ani šampon se mu nesmí dostat do očí ani do uší. Při koupání na něj stále mluvte a uklidňujte jej. Po koupeli vysušte ručníkem, ideálně do sucha. Pozor, některá plemena mohou trpět na zapařeniny (primárně pejsci s volnou kůží jako jsou buldoci, šarpejové apod.).

Péče o oči je jednoduchá, pejskovi se může jednou za čas nashromáždit v koutku víčka sekret, stačí ho jen otřít (samozřejmě opatrně!) odličovacím tamponkem, případně něčím podobně měkkým. Pokud se s očičkem cokoliv stane – zánět, velký výtok apod., je nutné obratem navštívit veterinárního lékaře. Opět, záleží na plemeni, u některých je větší slzení normální, u jiných ne. Psí ouška se musí pravidelně čistit, existují speciální přípravky na uši, které se nakapou do vnějšího zvukovodu a špínu rozpustí. Stačí do nich 1x týdně kouknout a podle toho je ošetřit.

Péče o zuby je také důležitá, pejskovi byste měli čistit zuby speciální zubní pastou a speciálním kartáčkem, díky tomu budete předcházet zubnímu kameni. Pokud se zubní kámen objeví, je nutné vyhledat veterináře, od zubního kamene totiž vznikají různé záněty a také zápach.

Další věcí, která se musí hlídat, jsou drápky. Drábky se sami obrušují o pevný poklad, například asfalt, ale i tak jednou za čas přerostou a je potřeba je ostříhat. Přirovnala bych je k lidským nehtům, je potřeba stříhat pouze tu část, která neobsahuje živou tkáň. Pokud by se drápky nestříhaly, začnou se kroutit, pejskům se bude velmi špatně chodit a v extrémním případě se mu stočí až k bříškům. Pejsci se i sami o drápky starají a koušou si je, je však lepší všemu předcházet. Na stříhání drápků je potřeba speciálních nůžek (gilotinový styl). Pokud má pejsek bílé drápky a živá tkáň je vidět, je stříhání snadné. Pokud jsou drápky pouze černé, je to těžší, v tomto případě doporučuji drápky stříhat méně a častěji. Pokud pejska střihnete do živé tkáně, bude ho to velmi bolet a poteče mu z drápku krev. Naštěstí se toto zranění rychle hojí, ale pejsek bude mít ze stříhání drápků trauma. Pokud se stříhání drápků bojíte, je lepší to nechat na veterináři, případně na salónu.

Na jaře a v létě mohou pejska otravovat různí malí neřádi, například klíšťata. Proti těmto zvířátkům naštěstí ale existují obojky a speciální vodičky. Pokud však nějakého naleznete, pořiďte si speciální pinzetu, kterou klíště z kůže vyjmete. Dalším takovým neřádem jsou blechy, jejichž kousnutí pejska velmi svědí a tak se stále drbe. I proti nim však existují obojky a vodičky. Všeobecně se doporučuje střídat značky, protože každý výrobce používá jiné látky a jejich poměry.

Jak již bylo řečeno na začátku, každé plemeno má „to svoje“, ale toto jsou takové základní věci, na které musíme myslet a starat se o ně naprosto u všech plemen.