Psí školky
Někdo to nazývá psí školkou, jiný psí školou, také mají názvy jako výcvik psů, výcvik poslušnosti apod. Pořád se však jedná z velké části o jedno a to samé – naučit pejska poslouchat, i když jsou kolem něj vzruchy a další pejsci.
Tyto „školky“ jsou pro pejsky veškerých věkových kategorií. Nejlepší je však začít s ním na lekce chodit už od štěňátka. Nejmladšími jedinci by zde měli být štěňátka, která mají čtyři měsíce. U nich je zaručeno, že za sebou mají už veškerá očkování, aby nedostali vážnou nemoc. Některé „školky“ dokonce kontrolují očkovací průkazy.
Proč chodit do takové „školky“ se štěňátkem je jasné – aby se naučilo poslouchat. Ale proč chodit s pejskem, který měl už rok a poslouchat umí? Odpověď je úplně stejná, jen s malou obměnou – aby se naučil poslouchat i ve smečce pejsků a pejskařů. Na jedné hodině bývá většinou pět až deset pejsků se svými pánečky. Pejsci se učí ignorovat okolí a věnovat se pouze svému pánovi. Sedni, lehni, ke mně, k noze, čekej, volno, zůstaň a stůj. To jsou běžné povely, které se ve „školce“ pejsek naučí. A co si budeme povídat, naučí se zde některé věci i pánečci – např. jaký je rozdíl mezi čekej a zůstaň, také že povel „no co jsem ti řekla, co máš dělat?“ není povel a že mu pejsek opravdu nerozumí. Spousta „prvopejskařů“ má problém, že pejskovi nedává povely, ale pouze si s pejsky povídá a pejsek je následně zmatený a vůbec nechápe, co po něm páneček vlastně chce.
Svého prvního psa, srnčího ratlíka, jsem do školky nikdy nevzala a podle toho to taky vypadalo. Poslouchal na slovo, byl báječný ... avšak dokud nepřišel jiný pejsek, kočička apod. Také ho jako štěňátko pokousal vlčák, nakonec to nebylo naštěstí nic vážného (jsem bohužel ten typ pánečka, co se vrhá mezi dva bojující psi, aby je od sebe roztrhnul), ale psychické trauma jsme z toho měli oba. Od té doby vrčel na každého pejska, který k němu jen čuchal a já jsem trnula, kdy budu zase skákat, abych svého pejska ochránila. Když jsme si pořídili buldoky, věděla jsem už od rodiny, že existuje „školka“ a že jsou tyto lekce opravdu dobré. Při splnění věku 4 měsíců jsme se s buldočkem přihlásili do „školky“ a začali jsme tyto lekce navštěvovat. Bylo to nejlepší rozhodnutí.
Když budete takovouto „školku“ vybírat, najděte si reference a také metody výuky. Pejska i vás to musí bavit. Za každý dobře provedený úkon by pejsek měl dostat nějakou dobrůtku, kterou dostává jen ve „školce“. Také je zde prostor, aby si pejsci i pánečci v půlce odpočinuli, takže mají všichni volno. Je to pro pejsky skvělá socializace. Ze zkušenosti můžu říct, že po 15 letech jsem konečně přestala trnout při každém setkání mého pejska s cizím a upřímně mohu tuto formu výuky jen doporučit.