První noc a týden doma

Tak už máme konečně vybraného pejska, byli jsme se na něj kouknout, nakoupili jsme všechny potřebné věci a už jen čekáme na to vysněné datum, které máme v kalendáři několikrát zvýrazněné. Pojedeme totiž konečně pro štěňátko a vezmeme si ho domů! Jak všechno následně naplánovat a co všechno čekat?

V prvé řadě by se mělo být se štěňátkem minimálně týden doma. Pro štěňátko je to šok, celou dobu byl se svojí smečkou, pořád si měl s kým hrát a pořád se o něj někdo staral. Najednou by měl být sám, případně s cizími kamarády a bez své původní smečky. Je to velká stresová situace a pánečci se musí postarat o to, aby celou situaci štěňátko, co nejlépe zvládlo. Proto je opravdu dobré vzít si alespoň týdenní dovolenou a se štěňátkem být.

Nejlepší den na převzetí štěňátka je pátek. O víkendu je celá rodina spolu a štěňátko tak pozná celou smečku. První den mu však ukazujte ideálně jen jeho místo. Pokud máte větší dům či byt, tak vše ukazujte v rámci dní postupně, ideálně, ať se samo zorientuje.

Do jeho pelíšku (místečka) mu dejte ručník nebo deku, kterou vám dal chovatel nebo jste si v něm štěňátko přivezli. Bude cítit svůj pach a ideálně pach své původní smečky, což ho bude uklidňovat. Každé štěňátko reaguje na změnu prostředí jinak. Někteří vyjí celou noc, jiní změnu vůbec neřeší. Moje zkušeností jsou, že štěňátko chvilku štěkalo a jak bylo unavené, tak brzo usnulo, druhé štěňátko nás pohledem vyhnalo, že už chce jít spinkat a že to celé zvládne a opravdu byl klid. Štěňátko je jako miminko, když mu ukážete, že když začne štěkat a vynucovat si jakkoliv pozornost a vy hned přiběhnete, tak to bude dělat pak pořád. Pokud si ho vezmete rovnou do postele, tak už mu nikdy nevysvětlíte, že se v posteli nespí, že to bylo pouze výjimečně :)

Na štěňátko taky často volejte jeho jménem, samozřejmě vždy pozitivně. Ať si na něj brzy zvykne. Ihned od začátku také učte štěňátko čůrat na plínku, noviny, případně jiné věci, které máte nachystané než si zvykne držet čůrání a kakání na uzdě. Základem je však venčení po každém větším pití, po každém jídle a po každém spánku. První týden je štěňátko takový „průtokáč“, takže dokážete rychle odhadovat, kdy se mu bude chtít vyprazdňovat.

Nebojte se také od druhého dne začít učit pejska povely (takové ty základní – sedni, lehni, ke mně apod.). V tomto věku se učí všechno neskutečně rychle. Pamatujte však na pravidlo 5 minut!! Všechno musí být hra a 5 minut je v tomto věku takové maximum, kdy to pejska ještě baví a je to hra. Po delším časovém úseku už vám nebude držet pozornost.

Člověka, který se štěňátkem zůstane doma, bude brát automaticky jako svého hlavního pánečka. Každé štěňátko to musí mít takto dané. Pokud je v rodině více členů, musí se tyto věci domluvit dopředu. Ať pejsek ví, že např. tatínek je hlava smečky, maminka a děti si se štěňátkem pouze hrají. Pejsek bude samozřejmě na povely poslouchat i ostatní, ale důležité je, aby věděl, kdo je ten pán, který všemu velí. Pokud se toto nerozhodne dopředu, štěně bude pak roztěkané, nebude nikoho poslouchat a bude si dělat, co chce. Může to pak skončit i jeho agresivitou, protože se hlavou smečky udělá on sám.

Pokud se máte po tomto týdnu vrátit do klasického pracovního režimu, je dobré také např. od třetího dne nechávat štěňátko samotné doma, nejdříve třeba jen 10 minut, pak hodinu, tři, pak třeba i pět. Pro štěně to nesmí být šok. Nejhorší, co můžete udělat je, být s ním 24 hodin denně a pak odejít na 12 hodin do práce. Štěně nebude chápat, proč se to stalo, co udělalo a proč se mu najednou nikdo nevěnuje. Začne si hrát a po čase dělat i naschvály. Pamatujte, nesmíte ho trestat za něco, u čeho jste ho nepřistihli!! Proto je velmi důležité věnovat se výchově první týden opravdu pořádně a ideálně u všeho být a všechno vidět. Když čůrá jinam, než má, tak řekneme Alíku FUJ! A přeneseme štěňátko na místo, které je pro čůrání určené a tam ho hladíme a říkáme vlídným hlasem HODNÝ ALÍK HODNÝ, případně jiné chvály.

Nezapomeňte během prvního týdne navštívit veterináře, aby štěňátko prohlédl, zda je zdravé a domluvil se s vámi na další odčervení a očkování.

Stejně jako je každé miminko jiné, je jiné i každé štěňátko. Sami poznáte, že některé štěně je strašpytel a pro váš klidný hlas a vaše pohlazení by se rozkrájelo a jiné štěně je raubíř už od narození a musí všechno prozkoumat a všechno ochutnat. Je to však krásná práce a i když něco špatného udělá, tak vám to tím krásným několikanásobně vynahradí.